Jakoubkovi je nyní 3,5 roku. Ve dvou letech a třech měsících byl u něho diagnostikován autismus. Kubíček v té době vůbec neslyšel na jméno a nereagoval na hlasy lidí, působil jako neslyšící.
Nezřízeně běhal, byl hodně hyperaktivní, stáčel oči a měl přitom moc zkroucené dlaně a prsty. Vůbec nemluvil a jen celý den nahlas křičel, vydával jekavé zvuky. Nebyl mezi ním a námi žádný oční kontakt, vůbec neměl zájem o hru, knížky a papírové věci jen trhal, ničil, nechtěl se vůbec mazlit a neustále nás od sebe odstrkoval. A to je pro milující rodiče něco strašného.
Zhroutil se nám svět o to víc, že já sama jsem nemocná. Mám 25 let cukrovku na inzulínové pumpě a na Kubíčka jsme čekali moc dlouho. Po vyřčení diagnózy jsme se pomoci v klasickém zdravotnictví nedočkali . Pouze rady, abychom dali Kubíčka do ústavu. Vlastně s námi dodnes nikdo nic nedělá. Jednou za 3 měsíce jdeme na neurologii, tam Kubíčka ani nevyšetří, protože se vyšetřit nenechá, a je po péči.
Po dlouhém a usilovném hledání na internetu jsme objevili jméno pana RNDr. Josefa Šmardy a přečetli jsme si odkazy rodičů, kteří dosáhli úžasných výsledků u autistických dětí. Hned jsme se spojili s panem Šmardou, nechali si vše podrobně vysvětlit a podstoupili řadu vyšetření, která ukázala neradostné výsledky, některé až katastrofální. A my začali s léčbou - s aplikovanou imunologií.
Léčba spočívá v dietě a vyloučení všech potravin, které způsobují alergie, v podávání pouze přírodních potravinových doplňků a speciálně vyrobených produktů podávaných přesně dle výsledků vyšetření krve, moči a stolice. Okamžitě jsme nastolili přísnou dietu a začali podávat preparáty.
A výsledek?
Již po pouhém týdnu se nám náš syn začal dívat do očí a začal se na nás otáčet, když jsme na něj zavolali jménem. Již po týdnu bez lepku, mléka, vajec plus preparáty! Kubíček přestal běhat a začal chodit, což nikdy nedělal. Postupem času si začal všímat hraček a pomalu přicházel na to, že se s nimi dá hrát. My rodiče jsme se mohli čím dál více přibližovat, dotýkat se ho a opatrně se mazlit. Po půl roce jsme šli na kontrolní náběry. Výsledky byly o 30 % lepší než před půl rokem.
Rok jsme na léčbě aplikované imunologie a v srpnu tohoto roku jsme podstoupili další vyšetření na tzv. biologickou léčbu.
Tato léčba se aplikuje injekčně,nitrosvalově každých 14 dní. Nyní jsme po 4.injekci a Kubíček jde stále dopředu. Pokroky u Kubíčka jsou hlavně v tom, že od září chodí s asistentem na 4 hodiny do „normální" školky a velice se mu tam líbí. Navíc ve školce krásně spolupracuje. Nebojí se lidí, je klidný, dokáže si smysluplně hrát s hračkou, začal si prohlížet knížky hlavně o koních, venku chodí za ruku, ale hlavně se už krásně mazlí a je schopen mi dát sám pusu. Začal vítat návštěvy, ubylo míst, kam dříve vůbec nevkročil, začal se mazlit i s jinými lidmi a má krásný oční kontakt. Je však mnoho věcí, které je ještě potřeba dohnat, naučit a zlepšit. Kubíček do dnešního dne stále nemluví a je na plenkách, ale vše má svůj čas, jsme teprve na začátku biologické léčby.
Problém je však v ceně této léčby. Léčbu si může dovolit jen opravdu málokdo.
Náš život se změnil ve shánění peněz na léčbu, prosíme známé, příbuzné, firmy, nadace, prostě kde se dá, abychom pomohli našemu Kubíčkovi žít normální, samostatný život. Pouze tato léčba dává nadějí vrátit Kubíčka do normálního běžného života.
Pevně věříme v Kubíčkovo uzdravení touto cestou….
Kunáškovi
