Účel sbírky: rekonstrukce pokojů

Pěstouni Dietrichovi

Byli jsme, a asi zase budeme velká rodina. Ale začneme od začátku...

Psal se rok 1981, Alešovi bylo 17 let a Monice 15,5 roku, když se seznámili a posléze začali spolu i chodit. Po čtyřech letech v roce 1985 měli svatbu. S jedním dítětem byli pouhých 15 měsíců, protože pak k dceři Šárce přibyl její první sourozenec Pavlík, po 5 letech přišla na svět jejich sestra Alenka. Rok potom si přinesli do rodiny z kojeneckého ústavu 11 měsíčního Patrika a za další tři roky přivedli na svět posledního svého syna Martina. S pěti dětmi byl život v Praze v třípokojovém bytě pro všechny hodně náročný. V roce 1998 se díky stavebnímu spoření měli šanci odstěhovat na venkov do velkého domu se zahradou v obci Nová Cerekev u Pelhřimova.

Měli hodně prostoru a velká srdce k tomu, proto si požádali o svěření druhého dítěte do pěstounské péče. Za rok jim rodinu doplnil tehdy 16 letý Václav a za další rok si přivedli 2,5 letou Lucku. Za rok a půl k nim přibyla 4 letá Andrea, které ve vesnici tragicky zemřela maminka. Bratři 11 letý Leszek a 9 letý Michal po nějaké době zaplnili další volná místa u velkého jídelního stolu. Člověk by řekl, že už měli dětí dost a snad možná si to i Aleš s Monikou mysleli. Nicméně jednoho dne zavolala sociální pracovnice a požádala je, zda by si mohli k sobě do rodiny vzít dvě malé děti, které v tu chvíli zůstaly bez pečující osoby. A tak k nim v roce 2010 přišel 7 letý Vojta a 9 letá Sandra. Na delší dobu pak byla rodinná sestava beze změn.

V roce 2014 pak dali domov 2,5 letému Filipovi, jehož maminka musela nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody. Za dva roky k němu přibyl jeho 16 letý bratr Jaroslav, jehož výchovu už babička přestávala zvládat. Mezitím se postupně začaly děti z rodinného hnízda rozlétat do světa a zakládat svoje vlastní rodiny. Aleš s Monikou se radovali z vnoučat, která postupně přicházela a stále ještě přichází na svět (už jich zanedlouho bude pět). Doma dětí ubývalo, až jim zůstal ve velkém domě jen 9 letý Filip.

Aleš s Monikou v roce 2014 zprofesionalizovali bývalé občanské sdružení a stali se zakladateli a  statutárními zástupci doprovázející organizace Pěstounské rodiny Kraje Vysočina. Společně si „na stará kolena" doplnili vysokoškolské vzdělání a v současné chvíli doprovází v rámci dohod o výkonu pěstounské péče 34 pěstounských rodin, které v jejich nelehké práci podpírají.

V rámci své práce začali jezdit do jednoho dětského domova na Vysočině, aby zpříjemnili čas dětem, které nemůžou žít ve své biologické rodině. Při hrách a sportování se tam seznámili se čtyřmi sestrami, věkem mezi devíti a pěti lety. Nezůstali lhostejní a požádali ředitele dětského domova o možnost brát si tyto holčičky domů na víkendové návštěvy. Od sociální pracovnice dětí dostali k návštěvám svolení.

Prázdné pokoje v domě je třeba připravit na příjezd „nových" dětí. Aktuálně Aleš opravuje a čistě maluje pokojíky. Plánuje koupit dvě topení, dvoje nové dveře, nový nábytek, světla, postele, psací stolky a předělat podlahu – vyměnit starší koberce za plovoucí podlahy, aby se snadněji udržovaly čisté. Monika nakoupila přikrývky s polštáři a nové barevné povlečení, aby se dětem u nich líbilo.

Jeden říjnový pátek k nim poprvé přijely dvě ze sester, aby v rodině strávily víkend. Další z holčiček nemohla pro nemoc jet na návštěvu a druhá nechtěla odjet bez ní. Víkend proběhl nad očekávání skvěle. Holky si s Filipem dobře rozuměly, hrály si spolu, běhaly venku, pouštěly s Alešem draky, společně byli všichni v lese, pekli buřty na ohni.

Další společné víkendy s děvčaty mají Aleš s Monikou naplánované, do té doby by měl Aleš stihnout alespoň vymalovat a položit plovoucí podlahu tak, aby „malé treperendy" mohly strávit víkend v čistém prostředí.

A když bude situace příznivá, pak snad možná...

... se prázdná místa u jídelního stolu ve velké kuchyni zaplní a všude se bude ozývat štěbetání a smích, budou se psát úkoly, pračka pojede na plné obrátky…

A Aleš s Monikou nebudou mít čas na to, aby tak rychle zestárli :-)

Dobrým skutkem pro pěstounskou rodinu Dietrichových je finanční dar ve výši 38 590 Kč na rekonstrukci a obnovu vybavení pokojů pro "nové" děti.

Dietrichovi
Tel: 739014246
Nová Cerekev

Život někdy dělá pěkné kotrmelce... Děvčata se nakonec rozhodla do pěstounské péče k Dietrichovým nenastoupit. Dokončení nových pokojíků pro děti se tím zdrželo, protože pěstouni nevěděli, pro koho budou pokojíky zařizovat.

Dobré zprávy z Horní Cerekve jsme dostali letos v březnu. Dietrichovi z Dětského domova Horní Planá s požehnáním OSPOD Český Krumlov převzali sourozence Aničku (9 let) a Jakuba (7 let). První březnové pondělí šly děti poprvé do nové školy. Zvykli si rychle a jsou šikovní, paní učitelky je chválí, jsou to moc prima děti.