Míša se narodil ve 34. týdnu gravidity s váhou 2240 g. Po narození měl RDS - syndrom dechové tísně (stav s nedostatečnou funkcí plic), následovala sepse a tři týdny pobytu na JIP. Po měsíci pobytu v nemocnici Míšu konečně propustili domů.
Míša se ale nevyvíjel jako zdravé děti. Chodili jsme na rehabilitace a doufali, že to jednou všechno dožene. V roce jsem se bohužel dozvěděla jeho diagnózu - dětská mozková obrna. Míša neuměl v roce sedět, lézt a ani stát. V roce a půl jsme jeli poprvé do lázní a tam nastal ohromný pokrok. Míša se pokoušel dostat na čtyři, pak to ale chtělo ještě hodně a hodně dřiny, aby začal lézt.
Míšovi je nyni 10 let a moc se snaží, aby se něco nového naučil. V těchto letech už moc dobře leze, dokáže se s oporou k něčemu postavit a někam vylézt (gauč, postel…). Pro nás je to strašně moc, co dokázal, a za každou novou maličkost, co se naučí, jsme strašně rádi.
Dozvěděli jsme se o lázních na Slovensku v Piešťanech, které léčí takto nemocné děti. Rádi bychom Míšovi tyto lázně dopřáli, ale je pro nás nemožné sehnat tak velkou částku peněz. Tři týdny pobytu v lázních stojí 150 000 Kč. Já jsem doma a starám se o Michala. Manžel je jediný výdělečně činný. Máme ještě jednoho syna Jaroslava, kterému bude letos osm let. Výdaje máme dost velké, protože jsme si před lety koupili starší baráček a splácíme hypotéku. Vzít si další půjčku by bylo nemožné splácet.
Míša je super kluk, rád jezdí na koni, miluje výlety, poslouchá písničky i zpívá. Má moc rád lidi, když je velká společnost, je ve své kůži. Je bezprostřední, upřímný a hodný. Míša si svůj hendikep nepřipouští, někdy jsou však situace, kdy nás dožene k slzám a k bezmoci, třeba když se na nás obrátí s prosbou, že by chtěl hrát fotbal jako jeho mladší bráška. Bohužel to není v naší moci…
Každý rok jezdíme do cenově dostupných lázní (hrazených pojišťovnou), ale poslední dobou se jeho stav nemění. Moc doufáme v lázně v Piešťanech, že by mu léčba pomohla a mohl by třeba chodit i o berličkách. Jeho bráška by ho už konečně začal malovat na obrazcích jako človíčka, a ne jako pejska na čtyřech.
Moc bychom si přáli, aby náš syn tuto šanci dostal, proto Vás žádáme o pomoc. Budeme Vám moc vděčni.
Iveta F.
Všetaty
