Vojtěch Polata
Máme 15-ti letého syna Vojtu. Narodil se s vrozenou vývojovou vadou mozku, středně těžkou mentální retardací, centrálním hypotonickým syndromem a v sedmi letech mu byl diagnostikován atypický autismus.
Kromě Vojtíka máme ještě dvě dcery, které studují SŠ a 5-ti letého syna.
Život s Vojtou nikdy nebyl jednoduchý, ale před více jak rokem se začal dostávat do puberty a je doslova zlý, nejvíc na manžela a mladšího brášku, oba jsou poškrábaní, mnohdy do krve, mladšího syna se snažíme chránit, jak to jde, ale bohužel, ne vždy se nám to podaří. Nejtěžší jsou rána, kdy potřebujeme, aby Vojta vstal a vypravil se do školy, plive, kope a křičí na nás, že "málo spal". Do školy se přitom těší, moc tam chce chodit, a tak když řekneme, že tedy může spát, je zas problém, že do školy chce, ale vstávat nebude ... a tak stále dokola. Zkoušíme všechno. Od pozitivní motivace, přes hrozby k manipulaci ... vše selhává. Manžel kvůli tomu chodí pozdě do práce, protože ho vozí a má k vůli tomu problémy. Já pracuji ve školce a mladší syn jezdí se mnou. Dopravovat oba najednou nemohu, protože Vojta, ač brášku miluje, tak mu ubližuje.
Vojtík patří k dětem, které jsou spokojené mimo domov, doma je neustále rozladěný, dráždí ho vše co je, co není, co může být, co nemůže být. Je nadšený, když se něco děje, ale zároveň těžko přijímá změny. Dostává se do stavů, kdy v jeden moment chce a zároveň nechce a z takové situace nelze vyjít se správným řešením a jeho napětí se projeví v potřebě jakkoliv ho ventilovat.
Kousek od nás je chráněné bydlení pro lidi s autismem a o Vojtu tam moc stojí. Když je Vojta bez nás, je nesmírně pozitivní, nadšený a spokojený, každý si ho chválí. Měsíčně ale pobyt vyjde na 12.000,- . V létě jsme pobyt ve Slunečním domově zavrhli, protože finančně by nás to dostalo do doby, kdy jsem byla na mateřské. Situace se ale stále zhoršuje, naše schopnost odolávat atakům se výrazně snižuje a už nezvládáme to každodenní vypětí řešit bez negativních emocí.
Máme příspěvek na péči v té samé výši, ale jelikož jsme bydleli v nájmu a Vojta průběžně ventiloval napětí oboucháváním futer, zdí atp., rozhodli jsme se jít do hypotéky, která nám ulevila alespoň v tom, že se nemusíme za škody zodpovídat a v rámci našich možností opravujeme, obnovujeme, dokupujeme. Vojta totiž i mimo jiné vyhazuje věci z okna, a to co mu zrovna přijde pod ruku. Pojistky či sítě nejsou překážkou. Také rád se vším bouchá, když je rozzlobený (tak jsme například loni kupovali tři fény), trhá na sobě oblečení atd., seznam by mohl být hodně dlouhý.
Chráněné bydlení je pro nás cesta k tomu, jak přes týden zvládat naše povinnosti, relaxovat a sbírat síly, abychom si mohli užít víkend s Vojtou a on s námi.
Shodli jsme se s manželem a dcerami (děti máme včetně Vojty čtyři) na tom, že část bychom byli schopni platit. Pocítíme to, ale i dcery slíbily, že se uskromní, že za ten klid od pondělí do pátku nám to všem stojí. Ani tak pro mě není lehké to psát.
Děkujeme a vážíme si každé pomoci!
Martin, Radka, Barča, Anička, Vojta a Ondra Polatovi
Radka Polatová, maminka
Praha
Telefon: 721 174 998
